|
|
Populační politika Izraele
Benešová, Tereza ; Šťastná, Anna (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Práce se zabývá populačním vývojem Izraele v kontextu jednotlivých opatření populační politiky mezi roky 1948-2022. V rešerši literatury jsou ukotveny základní koncepty populačních politik a teorií. Jsou také diskutována konkrétní opatření, která byla přijímána v Izraeli a problematika je zasazena do politických a historických souvislostí. Na rešerši literatury navazuje analytická část, která zkoumá ukazatele plodnosti, migrace a asistované reprodukce v kontextu především natalitní a imigrační politiky Izraele. V závěru je prostor věnován také možnému budoucímu směřování populačních politik Izraele. Ve výsledcích práce není jasný vliv konkrétního opatření na populační vývoj, ale je především poukázáno na dílčí souvislosti mezi populační politikou Izraele a populačním vývojem. Klíčová slova Izrael, populační politika, populační vývoj, plodnost, migrace Počet znaků bez mezer: 114 146
|
|
|
Plánované rodičovství v Indii a Pákistánu
Chrtková, Sylvie ; Kocourková, Jiřina (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Plánované rodičovství v Indii a Pákistánu Abstrakt Světová populace stále roste a nejvyšší tempo růstu a populační přírůstek jsou zaznamenávány v zemích s nižšími příjmy, a to převážně v jižní a jihovýchodní Asii. Stěžejním nástrojem pro snižování tempa růstu a porodnosti v těchto zemích jsou programy plánovaného rodičovství, jejichž hlavním cílem je podpora žen, reprodukčního zdraví či právo párů se svobodně rozhodnout o počtu dětí a jednotlivými rozestupy mezi nimi. Cílem práce je proto srovnání programů plánovaného rodičovství v Indii a Pákistánu, tedy zemí, ve kterých programy plánovaného rodičovství fungují již více jak 60 let, ale jejich tempo růstu je stále velmi vysoké. Práce srovnává populační vývoj zkoumaných zemí, znalost a využívání antikoncepčních metod vdanými ženami ve věku 15-49 let a zároveň se snaží zodpovědět otázky týkající se zhodnocení efektivity programů plánovaného rodičovství v Indii a Pákistánu. Pro analýzu jsou využita data z celosvětového šetření Demographic and Health Survey a data z databáze World Bank. V rámci analýzy se pracuje s grafickými prvky a deskriptivní statistikou. Pro analýzu spokojenosti s programy plánovaného rodičovství byla využita binární logistická regrese. Výsledky práce ukázaly, že programy plánovaného rodičovství v Indii i Pákistánu rozšiřují znalost...
|
|
|
Population development in the Netherlands at the NUTS 1 regional level
Síbová, Monika ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Brázová, Kateřina (oponent)
Populační vývoj v Nizozemsku na úrovni NUTS 1 regionů Abstrakt Hlavním cílem této práce je analyzovat populační vývoj v Nizozemsku na úrovni NUTS 1 regionů v období 1990-2020. Analýza populačního vývoje je založena na komparaci ukazatelů věkové struktury, plodnosti a úmrtnosti. Součástí práce je představení populačního vývoje v období 1950-1990 a nastínění historického a sociálního kontextu, který determinoval populační vývoj země. Cílem práce je vyhodnotit, zda, a případně jakým způsobem tyto faktory měly vliv na populační vývoj země a jednotlivých NUTS 1 regionů. Klíčová slova: NUTS 1, Nizozemsko, populační vývoj, regionální diferenciace, migrace
|
|
|
Populační vývoj okresních měst v Jihočeském kraji
Votavová, Kateřina ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Brázová, Kateřina (oponent)
Populační vývoj okresních měst v Jihočeském kraji Abstrakt Cílem práce je analyzovat a popsat populační vývoj v sedmi největších městech Jihočeského kraje v letech 1997-2021. Práce čerpá z poskytnutých individuálních a anonymizovaných dat na jejichž základě analyzuje základní demografické ukazatele plodnosti, úmrtnosti a migrace. V práci jsou porovnávána města mezi sebou, přičemž dochází i ke komparaci vývoje s celorepublikovým průměrem. Mimo jiné práce zkoumá angažovanost vedení měst, především jejich snahu řešit demografické problematiky. Z analýzy vyplývá, že většina měst s výjimkou Písku má tendence ke ztrátovosti obyvatel, avšak s jinou intenzitou a časováním. U všech sledovaných měst se intenzita plodnosti i úroveň úmrtnosti vyvíjí ve všech městech podobně s minimálními odlišnostmi. Vedení měst se demografické problematiky ve většině městech snaží aktuálně řešit. Klíčová slova: populační vývoj, města, plodnost, úmrtnost, migrace
|
|
|
Demografický vývoj vybraných zemí jižní Evropy
Dundálková, Zuzana
Předkládaná bakalářská práce se zabývá demografickým vývojem vybraných zemí jižní Evropy (Itálie, Portugalsko, Řecko a Španělsko) za časové období 1995 -- 2011. Teoretická část je věnována demografii obecně a vysvětlení a popisu jednotlivých demografických ukazatelů. V praktické části jsou tyto demografické jevy přímo prezentovány a vyhodnocovány na jednotlivých státech. Konkrétními ukazateli, kterým byla věnována pozornost, jsou: porodnost, plodnost, potratovost, úmrtnost, migrace, sňatečnost a rozvodovost.
|
|
|
Regionální diferenciace populačního vývoje v Libereckém kraji: historickogeografická analýza
VLASÁK, Michael
Diplomová práce se zabývá regionální diferenciací populačního vývoje v Libereckém kraji v období let 1869-2011. Analýza konkrétního časového úseku je rozdělena celkově do tří kategorií - předindustriálního, industriálního a postindustriálního období. V návaznosti na zkoumanou problematiku dochází k její analýze z pohledu mikroregionální a regionální, včetně celkového historického vývoje kontextu českých zemí z pohledu fyzicko-geografických a socioekonomických determinantů. V rámci výzkumu byl vybrán vzorek 69 obcí a jednotlivé dílčí faktory, které měly možnost ovlivňovat populační vývoj Libereckého kraje. Mezi tyto dílčí faktory byly zařazeny vliv železniční sítě, administrativní funkce a hierarchického postavení na populační vývoj. Součástí analytického výzkumu je i dynamika populačního vývoje ve vybraném vzorku obcí a mikroregionech. Na analýzu navazuje syntéza, ve které dochází ke kategorizaci mikroregionů a generalizaci vývojových trendů populačního vývoje Libereckého kraje.
|
|
|
Regionální diferenciace populačního vývoje ve Středočeském kraji: historickogeografická analýza.
RADA, Michal
Diplomová práce se zabývá regionální diferenciací populačního vývoje ve Středočeském kraji. Představuje historickogeografickou analýzu. Po úvodní kapitole (1) následuje část zabývající se zpracováním sledované problematiky v odborné literatuře (kapitola 2). Zde jsou zdůrazněny současné trendy, ale nastíněny i starší myšlenky. Třetí kapitola obsahuje teoretický nástin sledované problematiky. Její součástí je i terminologie spojená s řešenou problematikou. Kapitola 4 popisuje podmínky a determinanty, jež působily na populační vývoj Středočeského kraje. Z několika pohledů fyzickogeografického, socioekonomického a s přihlédnutím k historickým aspektům. Navazuje vývoj počtu obyvatel kraje v kontextu České republiky (5). Následující kapitola (6) obsahuje analýzu regionální diferenciace populačního vývoje. Analýza je postavená na studii vlivu dílčích determinant (železnice, administrativní funkce sídla či hierarchického postavení sídla). Sedmá kapitola obsahuje syntézu poznatků, kategorizaci regionů a popis hlavních determinantů, jež působily na vývoj počtu obyvatel v kraji. Dotýká se i vlivu Prahy na oblast středních Čech. Poslední kapitolou (8) je sumarizující závěr.
|
|
|
Rodinná politika Královéhradeckého kraje v kontextu populačního vývoje
Hlávko, Petr ; Kocourková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kalibová, Květa (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je zhodnocení Koncepce rodinné politiky Královéhradeckého kraje na období 2012-2016. Práce nejdříve obsahuje teoretický základ o rodinné politice na národní a regionální úrovni a následně hodnotí vydanou Koncepci vybraného kraje podle východisek a v porovnání s koncepcemi jiných krajů České republiky. Analytická část se zaměřuje na analýzu demografických ukazatelů, které souvisí s rodinnou politikou, a také na hodnocení služeb a jiných souvisejících oblastí. Druhou částí analytické části je dotazníkové šetření, které bylo provedeno pro rozšíření této práce a zjištění o povědomí o Koncepci mezi obyvateli Královéhradeckého. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv vojenského újezdu na populační vývoj města Milovice
Kusovská, Marie ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Vliv vojenského újezdu na populační vývoj města Milovice Abstrakt Cílem této práce je popsat populační vývoj města Milovice, který byl ovlivněn existencí vojenského újezdu v těsném sousedství Milovic. Během 88letého fungování se zde vystřídalo několik armád. Jejich působením, především poslední sovětské armády, zde vzniklo mnoho bytových domů. Po rekonstrukcích těchto budov v 90. letech 20. století se do města stěhují noví obyvatelé, především mladé páry nebo rodiny s dětmi, což je typický jev pro suburbanizované oblasti. Dochází k výraznému omlazení věkové struktury města, například průměrný věk v roce 2008 činil 29,8 let. Práce se zaměřuje na období 1991-2008, ve kterém popisuje jednotlivé komponenty populačního vývoje pomocí vybraných ukazatelů. Jejich úroveň srovnává s průměrem České republiky. Dochází ke zjištění, že vysoký podíl osob v mladém věku v obyvatelstvu Milovic způsobuje odlišnosti ve vývoji některých ukazatelů, například úhrnná plodnost zde byla ve sledovaném období výrazně vyšší než v České republice. V závěru jsou nastíněny možné varianty dalšího populačního vývoje města.
|
|
|
Vojenský újezd jako determinant populačního vývoje daného mikroregionu
Kusovská, Marie ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Vojenský újezd jako determinant populačního vývoje daného mikroregionu Marie Kusovská Abstrakt Práce se zabývá vojenským újezdem jako specifickým faktorem populačního vývoje mikroregionu. Jejím cílem je popsat a prokázat rozdílný vliv existujících a zrušených vojenských újezdů na demografické chování obyvatelstva obcí, ležících v těsném zázemí újezdů. Analýza probíhá v období 1995-2010 a zahrnuje pět současných vojenských újezdů: Boletice, Brdy, Březina, Hradiště a Libavá a tří zrušené: Mladá (dnešní obec Milovice), Ralsko a Dobrá Voda. Práce zkoumá vývoj počtu a struktury obyvatel, přirozený a mechanický pohyb obyvatelstva, včetně analýzy směrů migrací. Dochází ke zjištění, že obce Milovice a Ralsko se výrazně odlišují od ostatních území mladou věkovou strukturou, vysokou úrovní úhrnné plodnosti a intenzitou imigrace. V úrovni úmrtnosti nebyly vysledovány významné rozdíly. Ukazuje se tedy, že vojenský újezd lze považovat za determinant populačního vývoje daného mikroregionu, nicméně velmi záleží na způsobu vojenského využití újezdu a v případě zrušení také na budoucím civilním využití.
|
host ::
RSS.